GRANÁT  JAKO  DRAHÝ  KÁMEN.

 

  
 

     Téma tohoto prvního zastavení jsme vybrali s L.Thinem z Geosvěta. Vybrali jsme kámen, ke kterému máme jako národ určitý vztah již z historických důvodů, v některých literárních pramenech je GRANÁT - PYROP jako národní Drahý Kámen také označován.

     Předem upozorňuji, že zde nechci uvádět fakta, o kterých jsem přesvědčen, že jsou všeobecně známa, nebo která lze snadno vyhledat v dostupné literatuře. Pokusím se, a to bude platit i pro další, později zde prezentované druhy Drahých Kamenů, aby uvedené informace poskytly čtenáři náhled, který k danému Drahému Kameni pravděpodobně ještě nezná a tím si doplnil či upravil vztah k němu. Upravené verze těchto zastavení k jednotlivým Drahým Kamenům budou prezentovány ve vstupní hale prodejny GEOSVĚT, Londýnská 55, Praha 2.

K  BARVĚ

     Většina laických čtenářů si při vyslovení slova GRANÁT vybaví barvu červenou, odpovídající barvě PYROPU, který kdysi viděl v nějakém šperku. GRANÁT, jako minerál, je křemičitan, v jehož základním chemickém vzorci se mohou vzájemně flexibilně nahrazovat různé prvky. Vytvářejí tak celou "rodinu" GRANÁTŮ s různými vlastnostmi a tím i logicky s různými Barvami. Doposud však nebyl nalezen GRANÁT s barvou MODROU, s ostatními barvami se u GRANÁTŮ setkáte, včetně bezbarvé (viz barevné spektrum GRANÁTŮ na obrázku). Nejběžnější je ovšem barva červená, bohužel opět nejčastěji v tmavých saturacích, takže využití větších exemplářů suroviny pro facetové zpracování pro šperk je nevyhovující. Aby se alespoň trochu projevila Brilance   kamene, je třeba u takto tmavých surovin

       
 

tvořit výbrusy malé, nebo tzv. podbroušené - průhledné. Dále v četnosti výskytů následují různé odstíny, vycházející z červené : purpurová, fialová, růžová, oranžová, hnědá, a to v nepřeberných odstínech a saturacích. Čím světlejší, tím lépe se u výbrusu uplatní jejich vysoká Brilance a Disperse - pamatujte na to, světle zbarvené GRANÁTY nejsou hojné v jakékoliv barvě. Poté následují vzácnější odstíny, vycházející z převažujícího odstínu žluté barvy a nakonec nejvzácnější, dnes i v surovině téměř nedostupné GRANÁTY zelené. Do tohoto odstavce patří ještě zmínka o tzv. alexandritovém efektu (fotoefekt, barvoměna při různém typu zdroje osvětlení) u některých GRANÁTŮ, pocházejících z východní Afriky a Madagaskaru. Na jejich ceny se ani neptejte.

K  NÁZVOSLOVÍ

     Díky značné chemické diversitě v GRANÁTOVÉ řadě, vznikly GRANÁTY nejen rozličně zbarvené, ale ve svých výskytech na celém světě vázané na různé genetické podmínky. Různé GRANÁTY se nacházejí v různých geologických formacích a výskyt mnohých z nich je pro tyto formace charakteristický, dá se říci, že pokud takovou formaci determinujeme, můžeme v ní nějaký charakteristický GRANÁT (i jiné minerály) očekávat.
     Proč se o tom zmiňuji : jelikož míst, kde se na Zemi GRANÁTY nalézají i ve vzácné drahokamové kvalitě je nepřeberné množství (a mnohem více lokalit ještě na objevení čeká), setkáváme se též s nepřeberným množstvím komerčních - obchodních názvů jednotlivých GRANÁTOVÝCH nabídek, které s mineralogickým, nebo uznaným gemologickým názvoslovím nemají nic společného. Pro neodborníka, tápajícího v tomto bludišti to může být poněkud schizofrenní. Podle Fleischer, Mandarino, Mineral Species 1991, sestává GRANÁTOVÁ řada z 19 (dnes již 22) mineralogických druhů, z nichž 6 (TUČNĚ) vytváří drahokamové akumulace. U každého jsem uvedl seznam užívaných jmen poddruhů, směsných odrůd, nebo uznaných gemologických jmen :
 

ALMANDIN (Malaya)  -  HIBSCHIT  -   PYROP (Pyralmandin, Rhodolit)  -   ANDRADIT (Demantoid, Rainbow Garnet, Topazolit)  -   KATOIT  -   SCHORLOMIT  -   CALDERIT  -   KIMZEYIT  -   SPESSARTIN (Mandarin, Umbalit)  -   GOLDMANIT  -   KNORRINGIT  -   UVAROVIT  -   GROSSULAR (Hydro-Grossular, Hessonit, Tsavor(l)it)  -   MAJORIT
 

     A zde jsem posbíral další jména GRANÁTŮ, která byla vytvořena většinou pro obchodní účely, některá jsou již zastaralá a nepoužívaná, další tomuto osudu rovněž neuniknou a jen malá část z nich se stane trvalou součástí gemologického názvosloví pro druh GRANÁT. Podle názvu zboží nelze často poznat, ke kterému druhu patří :

Arizona Rubin,  Mint Garnet,   Mali Garnet,   Rose Garnet,   Angola Garnet,   Idaho Purple Garnett,   Mozambique Garnet,   Mumba Garnet,   Zambian Red,   Tangerine Garnet,   Fancy Colored,   Pyralspite Garnet,   Ugrandite Garnet,   Kangala Garnet,   Tanga Garnet,   Cranbery Garnet,   Grape Garnet,   Maralambo Garnet,   Kashmarine Garnet,   Hollandine Garnet,   Grandite Garnet .....
 

     V současnosti většinu druhů a odrůd GRANÁTŮ dodávají na světové trhy Tanzanie, Madagaskar, Kenya, Mozambique a Zambie, vše africké země s příbuznými geologickými genetickými podmínkami.

     Pro zajímavost - náš proslulý Český Granát, Pyrop, dlouho těžený v jižních částech Českého Středohoří, okolí Kolína a Jičína se zasloužil o vznik neméně proslulého lidového šperkového stylu (v současnosti docela intenzivně hledaného a ceněného). Ten prodělal po válce degenerativní vývoj použitím nevhodných druhů importovaných surovin, nevhodným používáním stříbra a zlata a necitlivou “modernizací” starých vzorů masově vyráběných ve velkých sériích. Současná produkce tohoto typu šperku je již úplně závislá na importu Granátů - Pyropů (často však se k tomu příliš nepřihlíží a volí se šarže jen s vyrovnanou vyhovující barevností) z Tanzanie, těžba z našich zdrojů je v současném nastavení produkce těžce neekonomická.
 

GRANÁTOVÉ  PERLIČKY

     Kdyby situace až do této chvíle byla tak jednoznačně jednoduchá, bylo by to až příliš krásné pro orientaci v GRANÁTOVÉ řadě. Jak jsem uvedl výše, chemismus se u GRANÁTŮ pružně mění, jeden mineralogický druh přechází bez ostrých hranic do druhého a tak se tvoří četné přechodné směsi. Pokud se někde nalezne dostatečné množství takové nové směsné suroviny s přijatelnými barevnými atributy a kvalitou suroviny, pak má předpoklad na zachování jí daného jména, byť i komerčního, alespoň po určitou delší dobu. Identifikace zastoupení jednotlivých GRANÁTOVÝCH komponent v kameni, který právě bezradně držíte v ruce, je sice možná, ale pro mineralogické nároky není právě jednoduchá. Existuje však několik populárních návodů, pomůcek a tabulek, jak si poradit alespoň přibližně, což pro gemologické nároky je postačující. Protože tento odstavec je věnován určitým kuriozitám okolo GRANÁTŮ, zmíním se o jednom způsobu patřícího do této kategorie - kupodivu patří mezi nejpřesnější i když je z níže uvedeného důvodu hůře dostupný.

 
 

     K dosažení výsledku je třeba změřit Index Lomu (R.I.) broušeného kamene klasickým Refraktometrem (metodu nelze použít pro surové kameny). Nemáme-li jej, nic není ztraceno, neboť vydržíte-li u textu, níže je uvedeno čím jej lze nahradit. Dále budete potřebovat grafickou pomůcku, která je součástí publikace W.Wm.Hanneman, NAMING GEM GARNETS, Washington 1991,2000. Pomůcka se jmenuje The Rosetta Stone of Garnets a vidíte jí na obrázku :

     Sami si ji musíte vystřihnout a sestavit do tvaru pravidelného čtyřstěnu, na jednotlivých stěnách je nomogramicky rozprostřena síť Indexů Lomu v závislosti na přechodových barvách, směřujících do vrcholů čtyřstěnu, které jsou definovány jako "čisté" GRANÁTOVÉ druhy (Almandin - Pyrop - Grossular - Spessartin).      

      
        Zjednodušeně řečeno, znáte Index Lomu a Barevný Odstín kamene, tím získáte bodové umístění na jedné ze stěn pomůcky a tím i poměrové zastoupení dvou GRANÁTOVÝCH komponent, ze kterých Váš kámen sestává. Pravda, metoda je to poněkud netradiční a krkolomná, někteří autorovi oponovali, že je sestavena jen pro Drahokamové GRANÁTY a pro ostatní je nepoužitelná, ale autor to zamýšlel právě takto. Pomůcka má jiné vady - pro zelené a žluté GRANÁTY funguje jen v případě mírného geometrického znásilnění metodiky (všimněte si té "ploutve" vpravo dole, která je tam přilepena jen proto, abyste ji časem neztratili - jinak se čtyřstěnem funkčně nesouvisí) a též pomíjí skutečnost, že určovaný GRANÁT může být směsí více než dvou komponent. Přesto jsem panu Hannemanovi vděčný, že tuto věc vymyslel a hlavně realizoval.

     Abych v tomto referátu zachoval vůči jeho osobě objektivitu, musím dodat, že ve vysokých kruzích gemologie je považována jeho osobnost za kontroverzní, několikrát se i zajiskřilo. Jeho nasazení opravdu trochu vybočuje ze zajetých, přísně vědeckých metodik. Ale může to být též i trochu díky nepochopení pro jeho snahy, přiblížit otázky determinací Drahých Kamenů cestami netradičními, ale často levnými a hlavně fungujícími - tedy až na několik málo výjimek.

     Neboť považte, pan Ph.D.Hanneman vymyslel a do výše zmíněné publikace přidal další pomůcku - skládací papírový Refraktometr (bez jakékoliv optiky, kterou zastupuje zkoumaný kámen), určený právě pro změření Indexu Lomu GRANÁTŮ pro účely, které jsem popsal a pro ty z Vás, kteří klasický Refraktometr nevlastníte. Vidíte jej na dalším obrázku vpravo. Za podmínek, které podle popisu dodržíte, opravdu funguje, sice s nevalnou přesností, ale opět to pro orientační potřeby postačuje. Nebudu zde popisovat pracovní postup, ale stojí za pár slov jeho popis :

     konstrukčním materiálem je průměrně tlustý papírový karton. Tvar, do kterého se musí složit, je dutý hranol s jednou otevřenou stěnou, všechny skládací a stříhací hrany jsou předtištěny. Všechny plochy, které netvoří vnitřek hranolu, jsou zaplněny potřebnými pokyny, informacemi a číselnými tabulkami, jakož i hrdým prohlášením, že zařízení nevyžaduje jedovatých kontaktních kapalin. Po složení vznikne "pokojíček" s černě vymalovanými stěnami a stropem, na podlaze je měrná škála. Z této jeskyňky na Vás optimisticky juká pan Hanneman, jehož poněkud duchovitá podobizna zdobí stěnu zadní. Právě takové detaily jsou patrně důvodem k nevážnosti k jeho osobnosti. Co mě se týká, jsem naopak naladěn na drobné žertíky podobného druhu, ale i já jsem se setkal s nepochopením při uplatňování nevinných nadsázek. Bez nich by vážná věda byla až příliš suchopárná a myslím, že pro dosažení optimálních výsledků je potřeba právě takových osobností.     

 
 


     Tím zdaleka pomůcková iniciativa pana Hannemana nekončí, další jsou určeny pro jiné účely při určování Drahých Kamenů chudých gemologických nadšenců a některé se docela i osvědčily. A jedna špatná zpráva nakonec - uvedená publikace vyšla ve velmi omezeném (neuvedeném) nákladu a dnes nepředpokládám, že bude normálně k mání.     

 
 
K  INKLUSÍM

     U GRANÁTŮ se lze setkat i s asterickým efektem, tvořícím čtyřčetnou, nebo šestičetnou (vzácně lichočetnou) hvězdu. Mechanismus vzniku efektu je všeobecně známý, v popsaných případech jej mají na svědomí orientované jemné jehlice Rutilu. Klasickou lokalitou je Emerald Creek v Arizoně, USA. V GRANÁTECH drahokamové kvality jsou časté různé Inkluse (pevné, kapalné i plynové, často v několika fázích), které by si zasloužily podrobného studia v širším záběru. Jsou velmi dobrým indikátorem geneze tohoto minerálu i jeho přírodního původu. I samotný GRANÁT se stává dosti často inkludujícím materiálem v některých Drahých Kamenech. Na obrázku jsou v nedokonale vykrystalovaném materiálu viditelné četné plynové Inkluse a několik chomáčků jehlic cizího minerálu - GRANÁT, Hessonit, Tanzanie, Songea.     

    
 
SYNTETIKA

     GRANÁTY všech drahokamových druhů a odrůd doposud odolávají pokusům o barevné úpravy všemi známými prostředky, což je pro Vás, jako případné zájemce o tento Drahý Kámen, zpráva jistě pozitivní. Rovněž možnost případných podvodných syntetických náhrad u tohoto kamene je relativně dobře odhalitelná, nejčastěji se setkáte se skleněnými imitacemi z dob minulých. Syntetiky na bázi GRANÁTU existují, nikdy ale nebyly vyvíjeny za účelem napodobení analogických přírodních GRANÁTŮ. Pro optické, laserové a jiné vojenské účely byly vyrobeny materiály, které sice mají stejný základní chemický vzorec, ale ten je sestaven z prvků (vzácné zeminy), které se u přírodních GRANÁTŮ nikdy nevyskytují - jejich vzájemné druhové a poměrové zastoupení určuje hledané vlastnosti použití. Přesto, jako ostatně jiné syntetické materiály, patří do gemologie a každý sběratel by je ve své sbírce měl mít. Nejznámější je YAG (Yttrito-Hlinitý-Granát) a GGG (Galium-Gadoliniový-Granát), dále YIG, TGG, GSGG. Pouze YAG v bezbarvé formě byl použit krátce jako náhražka Diamantu v době, kdy ještě neexistovala Cubic Zirconia, ale pro nízký stupeň tvrdosti se do šperku nehodí. Pokud je mi známo, ani u dosti početných zástupců syntetických GRANÁTŮ se kupodivu doposud nevyskytl případ s barvou Modrou.

K  CENÁM

     Z cenového hlediska byly GRANÁTY dříve považovány za levné "polodrahokamy". Vycházelo se ze všeobecně zakořeněného omylu, že se vyskytují jen v Barvě Červené a těch je hojnost. V současnosti bylo nutno vyřadit nejen nepatřičný "polodrahokamový" termín (a to pro všechny kameny, které tento přídomek nesly), ale po rozšíření znalosti o daleko širší barevné paletě GRANÁTŮ se dostalo i na rozšíření cenových relací u všech GRANÁTŮ.

     Následující krátký přehled platí pro facetovaný kámen váhy 1 ct a čistoty suroviny VVS, podle současných údajů několika renomovaných světových západních gemologických organizací.

     Nejméně zaplatíte stále za červený barevný odstín, který není úplně čistý, většinou s hnědavým lomením a vyšší saturací - přibližně US$ 25-30. Za světlý Rhodolit pak asi US$ 30-40, za středně oranžový Spessartin US$ 145, za zelený Tsavorit US$ 900-1100, zelený Démantoid US$ 1750. Granát s Alexandritovou Barvoměnou Vás bude stát v případě výrazného efektu US$ 400-500.

     A to může být jeden z důvodů, abyste se alespoň podívali do aktualisovaných nabídek Facetovaných Drahých Kamenů na těchto stránkách.

                                                                                                           Ahoj.