Jako v seznámení s Granátem, vyloučím i z této relace, pokud možno všechny známé, nebo snadno zjistitelné skutečnosti. Úplně to nedodržím, pro vysvětlení některých méně známých faktů bude třeba pro jejich pochopení osvěžit i fakta běžná.

     Voda a její obsah v Opálech hraje velmi důležitou úlohu v dlouhodobé stabilitě kvalit Opálů u všech jeho odrůd, ale zásadní obchodní vliv má jen na Opál Drahý a odrůdy Opálu Ohnivého (Fire).

    Čím více vody Opál získá z okolního prostředí, tím více se jí snaží zbavit v období, kdy se toto prostředí změnilo. Rychlost zbavování je zpočátku vyšší a strukturně zatěžuje Opálovou hmotu, která při tom popraská. Později prasklinky latentně pronikají dále do hloubky suroviny. I když se takový kámen obroušením viditelných prasklin zbaví, po čase, kdy surovina dále vysychá (i několik let), se latentní - dříve neviditelné prasklinky objeví a často znehodnotí i již vybroušený kámen. Proto solidní prodejci u Opálové suroviny uvádějí, po jakou dobu od těžby byla uskladněna (ve vhodných podmínkách !) - čím déle, tím lépe a tím dražší pak je.

     Ti z Vás, kteří navštěvujete mineralogické výstavně - prodejní akce, jste si jistě všimli, že jsou některé Opály nabízeny jednak v uzavřených lahvičkách s vodou, nebo prostě jen tak volně v miskách s vodou. Je třeba si uvědomit, že existuje druh Opálu zvaného Hydrofán, který má tu vlastnost, že po ztrátě vody ztratí také průhlednost a většinou i Barvu - vypadá jako zralý na vyhození. Vrátí-li se zpět do vody, získá v ní zanedlouho znovu ten vzhled, pro který jste si jej koupili. Je zřejmé, že pro jiné upotřebení se nehodí a ve sbírce může figurovat jen s vodou v lahvičce. Prodejci, kteří nabízejí různé Opály v miskách s vodou, ve kterých se obecenstvo tak rádo přehrabuje, činí tak ve snaze vytvořit zboží atraktivnějšího vzhledu. V důsledku vlastnosti Opálu vzhledem k vodě, jak jste si přečetli výše, je koupený exemplář po krátkém čase k nepoznání, před tím byl po dlouhou dobu ráchán ve vodě, kterou se přesytil, po uložení ji rychle ztrácel a výsledkem je zákal, degradace Barvy a prasklinky. Opakovaným máčením a vysušováním se z každého Opálu stává Opál s vlastnostmi Hydrofánu. Je-li takto nabízena surovina k broušení, odborník si ji nikdy nekoupí, byly by to vyhozené peníze.

     Čím více se obsah vody ve hmotě Opálu snižuje, tím je pro zpracování vhodnější a jeho dlouhodobá stabilita, při zachování vhodných a neměnných podmínek, lepší. Opál ale nesmí být zbaven vody zcela, což by byl opačný extrém (ideálně 6 - 10%). Opál bez vody se ji snaží rychle a dychtivě z okolního prostředí získat, její distribuce ve hmotě pak probíhá nerovnoměrně a vlivem vzniklého vnitřního pnutí surovina popraská a většinou nevratně degraduje i Barva.

     Příkladem z přírody odvodněného Opálu je odrůda s podivným jménem Kašolong. Je většinou světlých barev (bílý, nahnědlý, šedavý) a úplně neprůhledný. U nás je hojný v okolí Frýdštejnské lokality Achátů (i jinde), kde tvoří velkou část v Achátových peckách či Jaspisových žilkách, kde vznikl druhotnou dehydratací Chalcedonu. Jeho "žíznivost" si vyzkoušíte, když se jen mírně vlhkou špičkou jazyka (neslintat !) dotknete jeho čerstvého povrchu, ke kterému ihned přilne a menší kousek svou vahou ani neodpadne.

    Vysušovací vlastnost využívá syntetický prostředek Silikagel (syntetický skoro Opál), používaný hojně v chemii a všude kde je třeba uchovat něco v suchém prostředí. Koupíte-li si lepší boty, naleznete v krabici malý sáček s chrastícím obsahem - Silikagel, ve víčku lahviček některých léků a vitamínů chrastí také.

     Informace výše uvedené považuji za důležité pro pořizování, zpracování a uskladnění Opálů i šperků s nimi a proto jsem je uvedl na prvním místě.


     K  BARVĚ

     Že Opál, jako Drahý Kámen, disponuje obrovskou škálou barevných odstínů pravděpodobně většina z Vás ví, rovněž tak asi máte povědomost o existenci Opálu Drahém, což je terminus technicus, jehož vysvětlení a i další kvanta informací každý může najít v dostupné populární i odborné literatuře. Barevnost či nebarevnost Opálů neDrahých má původ v podmínkách jejich vzniku a vlastnosti Opálové hmoty, kdy ještě v tekutém nebo polotekutém stavu může přijímat téměř bezproblémově barvící složky a/nebo pigmenty. Tato bezproblémovost ale má za následek, že do ještě tvárné hmoty se dostane množství mechanických nečistot, takže u mnoha odrůd Opálu se s nimi musíme smířit. Na druhé straně díky této vlastnosti můžeme obdivovat nekonečnou mnohotvárnost a krásu keříčkovitých Dendritů, vytvořených pozdějšími záteky Fe a Mn hydro-oxidů. Opálová hmota se často podílí na fosilizaci paleo rostlin i živočichů a svým pestrým zbarvením jsou to mnohdy sběratelské kuriozity.

     Barva Opálů se uplatňuje v různých odstínech a estetických nuancích různě podle toho, zda Opálová hmota je úplně či částečně průhledná, nebo až zcela neprůhledná. Časté jsou Opály s mnoha Barvami na jediném exempláři.

     K  NÁZVOSLOVÍ

     SYNTETIKA  A  JINÉ  ÚPRAVY

     Prakticky jedinými syntetickými Opály, vyskytujícími se na trhu, jsou syntetické imitace Opálu Drahého. Sběratelé, nebo šperkaři vědí, že těmto syntézám se věnují hlavně v Japonsku a Rusku. Rozpoznání těchto náhražek není pro odborníka obtížné a proto jen zřídka dochází k podvodným machinacím se snahou přesvědčit klienta, že se jedná o zvláště vzácný přírodní exemplář.

     Imitací jiného druhu i způsobu provedení jsou tzv. Dublety. Jelikož barevné efekty Drahého Opálu jsou v říši nerostů neopakovatelné a vzácné, bylo snahou již od počátků jejich zpracování využít i drobné odpadní odřezky a odlomky, jinak nepoužitelné. Výsledkem těchto snah je tedy Dubleta - na rovnou podložku se do průhledného tmelu zalije výběr Opálových odpadků těsně vedle sebe srovnaných, přelepí se destičkou z Kříšťálu a celek se vybrousí do nízkého Kabošonu. Kvalita výsledného efektu a přiblížení k možnému přírodnímu ekvivalentu je závislá na výběru a konfiguraci právě těch drobných odpadků. Kombinací různých materiálů a počet vrstev tohoto "sandwiche" vytváří z Dublet Triplet i Multiplet a vše směřuje ku zkvalitnění optického efektu s hrou duhových Barev, někdy až přehnaně nepravděpodobnému. U těchto imitací, díky jejich velkému množství, již ke snahám o podvádění může docházet, poznání Dublet však odborníkovi potíže nečiní.

     U Drahých Opálů nevýrazných barevných efektů může se dospět speciální úpravou až k dramatickému vylepšení. Docílí se toho zakomponováním uhlíku do mělké vrstvy již vybroušeného kamene. Děje se tak dvojím způsobem :

     Kameny se máčejí v roztoku hroznového cukru a poté v ředěné kyselině sírové, která po určité době cukr zuhelní do již nerozpustné formy, pak následuje důkladné promývání vodou k odstranění veškeré kyseliny (podobně vznikají černo-bílé Onyxy z Achátů). Tato metoda je velmi drastická, používá jak množství vody, tak agresivní kyselinu a zdaleka ne všechny upravované kusy se dočkají uplatnění a i tyto mají vyhlídku brzkého znehodnocení.

     Druhý způsob je ještě primitivnější (smoked - vyuzení) - kámen se opatlá nějakým organickým nebo minerálním tukem (uvádí se vaselina s vyjetým olejem), zabalí do alobalu a pak do novinového papíru. Mastná koule se vhodí do žhavého popela a zahrabe jako brambora. Předpis neuvádí, zda je výsledek závislý na typu ohniště, myslím, že to můžete zkusit jak v lese, tak doma v kamnech. Když se usoudí, že nastal pravý čas, zčernalý chuchvalec se vytáhne z popela, odstraní se zpečené krusty a po úplném vychladnutí se kameny důkladně vyperou ve vodě (osobně si myslím, že pouhá voda neodstraní ani typickou vůni) a má to být hotovo. Výsledek vylepšení je údajně lepší a intenzivnější s cukrem. Jelikož uhlík vniká jen do velmi tenké povrchové vrstvičky, hrozí, že ve šperku se používáním část povrchu setře a s takto výraznou odlišností v kvalitě Barev úpravu prozradí. Ani tato úprava není pro odborníka s mikroskopem žádným problémem.

K  CENÁM