|
Nemyslím si a ani netvrdím, že by Stromatoliti (fosilizovaní) byli nějakým
zvláštním sběratelským pokladem v tom smyslu, jak si jej většina z
Vás asi představuje. Jejich vzhled, ať již v přírodní, tak i
upravené podobě, nezainteresovaného pozorovatele příliš nezaujme.
Pokud takový člověk něco kdy slyšel o zkamenělinách, určitě si
neřekne - ejhle, zde je právě to, co jsem dlouho hledal - ale svěsí
hlavu a zklamaně
přejde dále v naději, že narazí na něco atraktivnějšího, alespoň
nějaké škebličky.
Níže jsou
uvedena o Stromatolitech taková fakta, která však z nich oprávněně
poklady činí, a to nejen v tomto přeneseném smyslu, ale i v jejich
nepřekonané a doposud nedoceněné barevné kráse a kupodivu i v mnoha
texturních detailech lišících se od lokality k lokalitě. Po přečtení
zjistíte, že žádná jiná paleontologická entita, tak jak je doposud
známe, neprošla dějinami Země od svých počátků do dnešních dnů bez
přerušení své existence po tak nepředstavitelně dlouhou dobu (pro
člověka) 3,5 Miliardy let (nikoliv Miliónů !). U vědomí této
skutečnosti stávají se fosilní a též živí Stromatoliti skutečným pokladem a
také nadějí na vznik i zachování života v podmínkách, které životu
přejí jen skromně.
Některé faktické
podklady a informace, související s tématem Stromatoliti, pocházejí
z Internetových stránek převážně americké a australské provenience,
některé pak z domácích zdrojů základní i speciální geologické a
paleontologické literatury, některé části pak z mé přednášky v
Národním Muzeu Praha v r.2002. Obrázky jsou buď ze zdrojů Internetu,
převážně se jedná o skenované či fotografované nábrusy a vzorky z
mých
vlastních sběrů.
Kromě Drahých Kamenů jsou Stromatoliti mojí druhou
vášnivou libůstkou, takže mějte prosím pochopení pro případně
trochu nadnesené závěry. Jsou jen moje.
Lokalizace
výskytů Stromatolitů Barrandienu je skryta pod písmeny B, C, D, E
(a v budoucnu doufám i dalšími) z
důvodu ochrany
lokalit před drancováním.
 |
Tato
expozice (prodejní, zde neuvedené exempláře jsou umístěny v
prodejně GEOSVĚT,
Londýnská 55, Praha 2 a částečně ještě v několika pěkných exemplářích v
prodejně BRAZIL SHOP, pasáž Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1) byla vyprovokována zprávami a obrázky,
přicházejícími z Marsu z pojízdných amerických robotů
Spirit a Opportunity během r.2004, v
době psaní tohoto textu (04.2005) stále ještě fungujících a s
otevřeným koncem pro vyslovení závěrů o možné přítomnosti forem
dřívějšího či současného marsovského života, ale s již dostatečně
prokázanou existencí bývalého moře v místě přistání
Opportunity a pravděpodobně i Spiritu
(viz http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/images.html).
Již tento samotný fakt představuje novou, specifickou výzvu k
hledání mimozemských životních forem. Po důkazu přítomnosti většího
množství vody po dostatečně dlouhou dobu, spolu s přítomností Fe
Hematitu v neobvyklých formacích a kvantech na Marsu a
zdokumentování úchvatného defilé sedimentárních formací v
"Prokopském údolí" kráteru Endurance, si dovoluji upozornit, že
stejný Hematit a moře byly na Zemi dvěma ingrediencemi při vzniku
života pozemského. Nevím, proč by se tak nemělo stát i na Marsu,
podobnost okolností a podmínek je značná. Kdosi vyslovil teorém, že
pokud ve vesmíru vzniknou i sebemenší podmínky pro život, tam
život vznikne. Proto zdůrazňuji tyto paralely, které snad v
budoucnu splynou v jednu nekonečnou přímku. Astronauti možná jednou
z Marsu samotné ukázky života přivezou, možná, že přivezou "jen"
ukázky fosilních Stromatolitů, od pozemských k nerozeznání.
Podívejme
se tedy prozatím blíže na Stromatolity pozemské a hlavně na
Stromatolity z Českého Barrandienu, které mají vzácně zachovanou
stavbu a barevnost (podobně jako v nálezy v Minnesotě, USA) díky ne
běžné křemenné fosilizaci.
1 -
STROMATOLITI - původ.
Co to vlastně Stromatoliti jsou. Na
tuto otázku není ku podivu v různých pramenech odpověď zcela
jednotná :
Encyklopedie zkamenělin, která vyšla u nás r.2003,
definuje Stromatolity jako sinice (Cyanophyta), což jsou
organizmy, nemající v buňce jádro (Prokaryota), obsahující
modrozelené asimilační barvivo. Byli první organizmy s fotosyntézou
a přeměňovali bezkyslíkatou (čpavek, metan, CO2)
atmosféru na kyslíkatou. Žili na souši i ve vodě v koloniích,
většina srážela vápenec a byla jím inkrustována a spolu s bakteriemi
a především s řasami (Algae) se podílely na vzniku
organosedimentárních hlízovitých, bochníkovitých útvarů - Algolitů
(vápenec, někdy SiO2)
většinou s laminovanou vnitřní stavbou. Pokud tvoří v sedimentu
izolované jednotlivé hlízy, jsou to Onkolity, tvoří-li mohutné, i
několik metrů mocné útvary, jsou to Stromatoliti.
Popis jsem zde uvedl poněkud delší, neboť je
skutečnosti asi nejbližší.
Někteří autoři dokonce tvrdí, že na vzniku Stromatolitů
se živý organizmus vůbec nepodílel (jsou tedy čistě geomechanického
původu !?!), jiní zase, že se podílel jen tak trochu. Kuriózní
definicí je tahák z
GeologieZemě@Referáty.Scio.cz
(zkuste, zda ještě chodí) : Stromatoliti jsou kopky zvrstvených
hornin, které se nacházejí v mělké vodě !!!
Co tedy
Stromatoliti jsou ? Určitě jsou stopou po dávném životě, zvláště v
případě, že se v nich prokáží moderními metodami organické zbytky,
nebo jejich vzhled jinou možnost nepřipouští a těch není málo.
Zatím nikdo se nepokusil je řadit a třídit do rodů a druhů, jako
jiné biologické subjekty podle Linného systému. Všechny snahy o
jejich roztřídění jsou nesmělé a založené na vnější a vnitřní
morfologii na lokálních výskytech. Velmi nesnadno se ve světě hledá
vědecký specialista, zaměřený pouze na ně, většinou se stávají
studijním přívažkem k nějakému širšímu problému. Na obrázku níže
jsou typy Stromatolitů rozdělené podle jejich vnějších i vnitřních
znaků.
|
Tak tedy : hlavním jejich stavitelem byly Cyanobakterie.
Stavba je různorodá - pásková, bochníková, sloupcová, kulová,
kombinovaná - často s vnitřními lamelami. Fosilizačním
materiálem je většinou CaCO3,
vzácněji SiO2.
Datum jejich zrodu je z našeho současného pohledu -3,5
Miliardy let. Vznik Země je odhadován na +/- 4 Miliardy let,
považte tedy, že již po 500 - 1000 Milionech let se Hmota
rozhodla k novému uspořádání a vyzkoušet, zda okolní podmínky tomu budou vyhovovat. Od tohoto prvopočátku pozemského života
na Zemi po dobu 2800 Milionů let ve světových mořích na
příhodných místech Stromatoliti žili a úspěšně se rozvíjeli až
takřka ke svému konci, který netrval ani 100 Milionů let. Zdar
tohoto experimentu visel na vlásku, Příroda k němu
zapojila prostředky velmi primitivní a nepřizpůsobivé. Životní mnohodruhová expanze Stromatolitů vyvrcholila v pozdním
Proterozoiku před 680 Miliony let následkem stále se zvyšující
koncentraci kyslíku v atmosféře, o kterou se sami zasloužili a
jehož přítomnost byla pro ně osudná. Umožnila ale start dalšího, již složitějšího
pokusu, jak to životu půjde na Zemi s kyslíkem. A jak je
všeobecně známo, je to prozatím úspěšná cesta, byť i nepoměrně
kratší ve srovnání se Stromatolity. Od depresivního téměř
samovyhlazení Stromatolitů z nich dále
přežíval jen zlomek druhů, které se dovedly jakž takž adaptovat.
Je třeba zdůraznit, že ke svému životu potřebovali Fe, které jim
při fotosyntéze sloužilo jako katalyzátor rozkladu čpavku,
metanu a kysličníku uhličitého za spolupůsobení vodních par, obsažených v tehdejší atmosféře.
Zdá
se mi, že Fe hraje v organickém životě mnohem významnější úlohu, než
se všeobecně soudí : Fe v našem krevním hemoglobinu na sebe váže pro nás životní kyslík,
který jako jed Stromatoliti
patrně pomocí stejného Fe odhazovali. |

|
Toto Fe uměli koncentrovat do
nepřehlédnutelných akumulací hlavně Krevele a Hematitu (známé jako
ložiska sedimentárních Fe rud). Proto ten zájem ve spojení s
informacemi, přicházejícími z Marsu, indikace možného života zde je
velmi přitažlivá, sugestivní a sázkovým kancelářím by to nemělo
uniknout.
Na dalších dvou obrázcích je dvěma formami znázorněn jak průběh
geologických epoch od počátku Země, tak zároveň vývoj života během
nich, včetně Stromatolitů (na prvním obrázku je start Stromatolitů
vyznačen červenou šipkou, na druhém pak zelená vodorovná
čára označuje přítomnost Stromatolitů v Barrandienu, i když se u nás
vyskytovali již v Proterozoiku - viz pak dále).
|
 |
|
2 - STROMATOLITI současnosti.
Stromatolity můžeme pozorovat
in vivo i dnes. Bohužel se jedná o život na pokraji
existence. Jejich lokality na západním pobřeží Austrálie - Shark Bay a Hamelin Pool (viz obrázek níže) a
několik malých výskytů na Bahamách - Stocking Island jsou ve
stálém ohrožení v závislosti na kvalitě mořského prostředí,
které může být kdykoliv narušeno. Jako patrně většina
pradávných Stromatolitů dávají ti současní přednost mělkému
proteplenému moři s pravidelným vynořováním za odlivu.
3 - STROMATOLITI fosilní - Barrandien.
Jednoduchá mapka staršího
paleozoika Barrandienu dovoluje učinit si hrubou představu o
rozloze tehdejšího mořského, v průměru mělkého zálivu, kde
žili zde popisovaní Stromatoliti (a nejen oni). Severovýchodní
omezení je tvořeno spojnicí Brandýs n.L. - Úvaly u Prahy a osa
protažení směrem na JZ končí u Plzně. SZ ohraničení je dosti
komplikovaně členěné, nebo se rozpadá do několika drobných i
velkých ostrovů, které překračují Berounku. JV okraj je
víceméně jednoduchý a paralelní s osou protažení celého
útvaru.
Zájmové horizonty s Fe rudami (a
tudíž i Stromatolity) přísluší do kambria a ordoviku, v obou
érách je možno Stromatolity dále uvedených typů hledat a sbírat (stáří
500 - 550 Milionů let) a je zřejmé, že obrovský rozsah obou
útvarů dává možnost nalézat lokality i typy nové. Je to jen
otázka intenzity studia odborných
literárních podkladů, časového nasazení a vytrvalého hledání v
terénu, což znám z vlastní zkušenosti.
|
 |
|
Na níže uvedené mapce budu časem doplňovat nové nálezy
pomocí velkých písmen abecedy a doplním je popisem a obrázkem
exemplářů. Malými literami jsou vyznačeny notoricky známé
lokality tzv. železitých křemenů, což jsou, až na několik
výjimek, podle mého mínění
více nebo méně metamorfované "organosedimenty". |
 |
|
 |
4 - Závěrem.
Je s podivem, že o Stromatolity se začínáme zajímat
tak pozdě vzhledem k současnému pokročilému stavu paleontologie v
širším smyslu. Je to dáno i tím, že fosilní Stromatoliti v případě
převládající kalcitové fosilizace, jsou na pohled neatraktivní, s
monotónní texturou, strukturou a barvou, což ale neplatí pro
silicifikované Stromatolity z Barrandienu, jak se každý může
přesvědčit. Typickým příkladem nezájmu, či nevšímavosti k nim budiž
fakt, že lokalita B byla podrobně prozkoumána
mnoha paleontology i zvučných jmen minulosti, a přesto se žádný z
nich o zdejších Stromatolitech ani nezmínil, i když jsou zde
nepřehlédnutelní a patří prozatím k nejzachovalejším v celém
regionu.
Myslím, že nastala doba
pro podrobné studium i hledání Stromatolitů v několika ohledech :
A. Byli tady
na Zemi první, nebo jedni z prvních živých organizmů a jsou zde
doposud.
B. Vzešli za podmínek pro nás obtížně
představitelných a jejich současní vzdálení potomci disponují
chemickými transpozičními vlastnostmi, pro nás zajímavými.
C. Od určité
doby žili paralelně, ale protikladně s nově vzniklými organizmy,
jejichž život byl založen na stále stoupajícím obsahu kyslíku v
atmosféře, který byl fekálním produktem Stromatolitů a nakonec byl i
jejich záhubou. Naopak nastupující život, profitující na kyslíku, se
dynamicky rozvíjel a dnes jsme to i my, jejich potomci, kteří jim
vděčíme za svou existenci.
D. Jejich
vznik a existence v podmínkách, které donedávna byly považovány pro
organický život za neakceptovatelné, zvyšují teoretickou možnost
vzniku podobného organického života mimo Zem. Jsem přesvědčen, že
jejich význam při studiu vzniku života v tomto ohledu se v blízké
budoucnosti potvrdí v souvislostech, uvedených v úvodní části tohoto
textu a stane se proto i vyhledávaným sběratelským materiálem.
Stromatoliti z Fe horizontů
Barrandienu.
Podíváte-li se ještě
jednou na grafické znázornění vývoje Stromatolitů v geologickém čase
Země (obr. výše), je zřejmé, že v Barrandienu (převážně Tremadoc,
Arenig) se ocitli ve zvláště pro ně nepříznivých až katastrofických
životních podmínkách. Zelená čára, označující na grafu jejich
Barrandienský výskyt, protíná jejich "životní" křivku krátce po již
druhé kritické změně prostředí. Z toho vyplývá, že teplé mořské
pláže a mělké zálivy Barrandienu hostily v této pro Stromatolity tak
těžké době, již jen zlomek počtu druhů z minulosti. Prozatím
přežívali jen ti, kteří se s vypětím snažili vyrovnat s tak rychle
se měnícími životními podmínkami. A protože se jednalo o velmi
primitivní organizmy, nebylo možno čekat, že si uvědomí rychle
přicházející zkázu, zapříčiněnou jejich vlastním způsobem života.
Určitě to nebyl jen tento vliv, nezapomínejme, že v té době se v
mořích již prohánělo množství živočichů, kterým kyslík chutnal a
bezbranní Stromatoliti, i přes svou zdánlivě nestravitelnou stavbu,
možná také.
Na grafu jsou patrné
ještě dva jejich pokusy o obnovení živočišné nadvlády v nastalém
prostoru. Byly to však již pokusy marné, v kyslíkaté atmosféře se
nezadržitelně rozrůstal strom života, na kyslíku profitující a jeho deficit,
způsobený dramatickým úbytkem jeho původních výrobců - Stromatolitů
- byl již nahrazován z jiných zdrojů.
V závislosti na
předcházejících faktech se musíme smířit s tím, že fosilní
Stromatoliti v popisovaných vrstvách Barrandienu, budou spíše
vzácností jak vcelku, tak i co do počtu jednotlivých
"druhů" a forem. Jejich vzácnost zvětšuje ještě vliv dlouhého času (~550
Milionů let) od jejich zrodu k okamžiku jejich sběru. Jen vzácně a
jen některé jejich lokality nebyly postiženy devastujícími dalšími
geologickými změnami, které buď částečně, nebo úplně
setřely subtilní stopy jejich existence. Relativně tenké vrstvy s jejich výskytem
byly také většinou nenávratně odváty a odplaveny, takže zbyla jen téměř bodová
naleziště. Z důvodů, které jsem uvedl již výše, je třeba si Stromatolitů vážit a jejich lokality chránit.
Typy Stromatolitů z Fe
horizontů Barrandienu.
V prodejní nabídce níže
se budou vyskytovat Stromatoliti pocházející převážně z Fe horizontů
Barrandienu, je ale pravděpodobné, že se vyskytnou i vzorky
Stromatolitů, pocházejících z jiných, ale Barrandienu lokalitně
blízkých lokalit a geologického zařazení (Prekambrium).
Stromatolitům Barrandienu
se věnuji mnoho let a na základě zkušeností takto získaných,
předkládám zde alespoň jednoduché typové morfologické roztřídění.
Nenárokuji si na něj patent, určitě není dokonalý a časem dozná
změn, neboť studijního materiálu k tomuto účelu stále není dostatek.
Každý prodaný vzorek bude mít označení tohoto zařazení spolu s
označením lokality jen ve formě písmene, takže podle mapky výše bude
zřejmá oblast jeho sběru. Podle dříve uvedeného zdůvodnění sdělím
přesnou lokalitu výjimečně jen těm osobám, kteří mi prokáží všeobecnou
důvěryhodnost v otázce šetrného vztahu k lokalitě.
Uvedené typu se mohou na
jednotlivých vzorcích prolínat.
Stupeň metamorfózy vrstev se Stromatolity, která vždy stírá stopy
jejich existence, se projevuje zvětšující se velikostí krystalického
zrna FeSiO2, který je
podstatnou součástí těchto vrstev.
TYP 1a
Poměrně hojný, základní typ Algae Stromatolitů, vytvářejících četné
morfologické odchylky na mnoha, i zde neuvedených lokalitách. Charakterizuje jej v terminálu zakulacený, nízce
sloupcovitý tvar, osy jedinců jsou často chaotické, takže v řezu je
lze zastihnout v rozličných pozicích. Některé exempláře až 1m.
Fosilizace SiO2
zbarveným hydro - oxidy Fe, často i Hematitem. Typová lokalita B, kde se nachází v
exemplářích nepatrně porušených pouze mikrotektonikou a
hydrotermální mineralizací této tektoniky typu Dědova Hora (vzácné
vynikající mineralogické ukázky xx SiO2
a Barytu).
=========================================================================== |
TYP 1b
Poměrně vzácný typ řadově stlačených bochníčků s vyrovnanou
periodou růstu jedinců. Fosilizace pestře zbarveným SiO2
a Hematitem v ostře ohraničených horizontech. Typová lokalita
B.
======================================= |
 |
|
TYP 1c
V průměru hojně se vyskytující typ s širokou a plochou
amplitudou zvrstvení, často (ne vždy) jednoduše, ale výrazně
zbarvenými (např. jen žlutá, jen červená). Paralelnost vrstviček není
vždy úplně zachovaná. Fosilizace téměř vždy jen SiO2.
Typová lokalita C, ale i na mnoha jiných lokalitách
zde neuvedených.
========================================== |
 |
|
TYP 1d
Typ poměrně vzácný, vytváří ale velké deskové útvary o
mocnosti i přes 20cm. V profilu se Algae horizontálně často střídají
jak s rozdílnou morfologií, tak i fosilizujícím materiálem, velmi
hojný je Hematit, který vytváří jemné krajkovité útvary. SiO2
je téměř vždy zbarven žlutě, určité horizonty v tenkých a
nepřerušených liniích jsou efektní kontrastním živě červeným SiO2.
Typová lokalita B.
================================================ |
 |
|
TYP 1e
Podobný Typu 1c, paralelnost vrstviček je divoce
rozevlátá (jako by v jediném okamžiku vodu vystřídal SiO2),
přesto nepochybná a s velkým poloměrem - jedná se o větší Algae
jedince. Na některých vzorcích je dobře patrná horní část
Stromatolitových "hlav", nad kterými byla již jen mořská voda. Fosilizace vždy jen SiO2,
pestře žlutý nebo červený. Typová lokalita C, ale
i na dalších lokalitách.
========================================== |
 |
Další typy jsou již od předcházejících natolik
morfologicky rozdílné, že jim byla přiřazena další pořadová čísla.
TYP 2a
Velmi vzácný typ fosilizovaný téměř výhradně Hematitem,
SiO2 tvoří jen lemy
vrcholů Algae jedinců (nebo okraje dutinek) zbarvené většinou
živě žlutě, méně červeně. Textura Algae subtilní - krajkovitá.
Typová lokalita D.
================================================== |
 |
TYP 2b
Typ velmi podobný Typu 2a, ač jejich lokality jsou od sebe
vzdálené přibližně 35km. Protože jsem jej nalezl časně zjara r.2005,
jsou zde prezentovány prozatím v přírodní podobě. Obrázek vlevo
ukazuje volné "hlavy" Stromatolitových jedinců, po jejich odlomení
je patrný vnější červený lem a vnitřní žlutá až achátová textura.
V podloží je žluto-zelený Organosediment. Fosilizace hlavně Hematitem, kromě žlutého a červeného je přítomen
hojný bezbarvý SiO2,
vyplňující úplně, či částečně mnohé dutinky.
Typová lokalita E.
========================================================================== |
 |
 |
TYP 3a, 3b
Poměrně hojný typ 3a, vždy červeně až červeno-hnědě zbarvený,
často s tmavými lemy okrajů. Vždy bez paralelních vrstviček, ale
naopak s náznaky radiálního dělení. Fosilizovaný vždy jen SiO2.
Jako typovou lokalitu lze vybrat C, na mnoha četných
místech se vyskytuje v podobách, od této nerozeznatelných.
Typ 3b je texturně a zejména barevně pestřejší, jeho nábrusy jsou
velmi atraktivní, barevným kontrastem přibližují se snovým
australským SiO2 hmotám
a achátům. Jen lokalita C.
Oba typy zde vytvářejí deskovité útvary, ale i isolované bochníky až
několik kg těžké, výjimkou nejsou ale i drobné celotvary, obojí
velmi často s bradavčitým povrchem.
===================================================================== |
 |
 |
TYPY 4a, b, c
Tyto 3 typy se od předcházejících liší téměř ve všech
detailech a společnou mají velmi subtilní stavbu jednotlivých entit.
Typ 4a je charakteristický isolovanými dendritickými útvary, Typ 4b
pak rovněž isolovanými sloupečkovitými mini Stromatolity a Typ 4c
naopak je tvořen téměř kompaktní hmotou sestávající jak z drobných
dendritů tak sloupečků - vzorky tohoto typu mohou dosahovat váhy až
několika kg. Fosilizace jen žlutým a/nebo červeným SiO2.
Typová a zatím jediná lokalita C.
======================================== |
 |
 |
 |
TYP 5
Velmi vzácná (i v malých fragmentech), nejvýraznější a
organicky nejzřetelnější fosilie tohoto horizontu, která neumožňuje
pochybovat o živočišném původu - přesto jsem se od několika zarytých
paleontologických pracovníků přfUK Praha dočkal poznámky, že "to asi
nic není". Tvoří jí krátké
sloupcovité voštiny nepravidelného polygonálního (6) průřezu,
vidlicovitě se dělící a klínovitě narůstající na sebe ve vertikálním
směru. Tvoří vždy "basální" deskovité útvary, narušené nepatrně jen
případnými pozdějšími geologickými pohyby. Jejich mocnost je
závislá na místní prosperitě kolonie - někde jsou vrstvy znatelně
tenčí při stejném počtu generačních vrstev. V detailu je patrné
paralelní zaoblené vrstvení v jednotlivých "buňkách". V profilu se
může střídat i více takových basálních útvarů nad sebou. V jejich
nadloží jsou téměř vždy přítomné primitivní řasy (Algae) v
chaotickém uspořádání, někdy i pestrý Organosediment. Fosilizace jen rezavým, vzácně žlutým SiO2,
Hematit v malém množství jen v nadložních partiích. Typová lokalita
jen B.
Zdá se, že se jedná o Korály typu Tabulata ve společenství se
Stromatolity a rozličnými řasami.
Velmi vzácná fosilie !!!
======================================================================= |
TYP - Organosediment
Tento pestře probarvený a do nejmenších podrobností vrstvený
typ se ke Stromatolitům pojí tím, že se vždy nachází jen v jejich
podloží. V různých efektních barevných varietách se vyskytuje na
mnoha lokalitách Stromatolitů, ale i na lokalitách, kde tito nikdy
nalezeni nebyli. Fosilizace většinou zbarveným velmi jemnozrnným SiO2,
někdy s vrstvičkami Hematitu. Tam, kde vrstvičky obsahují
makroskopická krystalová zrna FeSiO2
(valná většina lokalit známých jako naleziště tzv. železitých
křemenů), nebo prošly chalcedonizací, tam pravděpodobně již díky
intenzivní metamorfóze Stromatolity nenaleznete. Jednotlivé vlnky na
obrázku patrně byly způsobeny expanzí rozkladných plynů z
uhynulých drobných živočichů. Na odlomených plochách sedimentace
vzácně se stopami po lezení červovitých organizmů. Typová lokalita
C, B.
========================================= |
 |
TYP - Prekambrium
Tento typ nemá s Fe vrstvami Barrandienu geneticky přímo nic
společného. Přesto jej zde uvádím. Důvodem je jeho nález v těsné
blízkosti (řádově první stovky metrů) lokality B .
Nejedná se o nález ojedinělý, prozatím jsem objevil asi 10 exemplářů
(konec sezony r.2004). Jak je z obrázku vidět, jedná se o valouny
(nemohu říci, zda se jedná vyvětrané valouny ze slepenců, či o
opracovaný materiál z mladších dob), nacházené společně v pestrém
společenství stejně tvarovaných rozličných více či méně odolných
materiálů rozličného stáří a původu, které lze nacházet v
písčito-hlinitých pokryvech v okolí lokality B.
Inkrustačním materiálem je křemitý silicit - buližník, který
vznikl nejméně o 100 Milionů let dříve, než vznikly fosilie
Stromatolitů výše popisované. Podobné výskyty pocházejí z lokality
Trokavec. Lokalita B má však tu vynikající
hodnotu, že se zde nacházejí fosilie Stromatolitů, kteří žili tak
daleko od sebe v čase, ale tak blízko vedle sebe, pravděpodobně jako
důkaz jejich vzájemné kontinuity.
======================================= |
 |
|