MINERALIEN  TAGE  MÜNCHEN  2010

z pohledu hlavního zaměření těchto stránek :


     Po trochu delší době (za což se omlouvám, i když způsobené osobními těžkostmi, které přinášejí přibývající roky) uvádím obvyklou reportáž z  průběhu posledních MTM, doplněné četnými obrázky, tentokráte řazenými po jednotlivých dnech konání.

     Organizačně zůstalo téměř vše při starém, i když nové vedení, jak již to bývá, zůstalo tvrdohlavě i na těch novotách, které se vloni jasně neosvědčily - z pohledu vystavovatele i návštěvníka. Nejspíš to takto přijde levněji. Mám na mysli to matoucí čtvercové uspořádání hal, tématické sdružování vystavovatelů, které ale zase již tak přísně dodržované není a tak se někteří "nevysvětlitelně" dostávají na místa, kde by býti neměli, ale mají tak lepší postavení vůči ostatním, a podobně. Nechci zacházet do detailů, neboť tak podrobně do těchto věcí nevidím.

     Nabídky zboží : osobně, jako hledač suroviny ku broušení DK si své stále naleznu, ač je to obtížnější rok od roku. Nejen z hlediska kvality a ceny, ale k mému překvapení též i z důvodu úplné absence nabídky u těch vystavovatelů, kteří ještě vloni surovinu měli jako nemalou součást vyloženého zboží "na krámě". Maximálně lze se nyní u nich dočkat surovin v "populární" kvalitě, vhodné tak maximálně k broušení a la Cabochon, nebo jako doplněk zdravotní stravy. Důvod ? - jistě že cena, draze koupený prostor stolu pokrývají takové věci, u kterých se dá předpokládat, že při jejich nízké ceně (kvalitě) půjdou lépe na odbyt u množství nenáročného publika, navíc i zde v Německu s poněkud již děravou kapsou.

     V účasti vystavovatelů došlo opět k fluktuaci a výměně jedněch, kteří to již vzdali - kvalitnější nabídka, za druhé - menší kvalita s kvantitou, nebo těch, kteří jsou úplnými nováčky - zde dochází i k překvapením a je dobré si jejich často pestrou nabídku prohlížet podrobněji. Hostům Ze Zámoří letos nepřijeli již ani Coast To Coast z USA a tak na těchto místech bylo k vidění to, co jinde, jen v cenách, které vznikly neopodstatněným členstvím v tomto Klubu (i zde jsem ale našel výjimku).

     Ústřední přitažlivostí letošních MTM byla určitě profesionálně připravená expozice s mnoha ukázkami minerálů z Brazilie, jak v Krystalové, tak Drahokamové kvalitě. Bylo nač se koukat, však je to Drahokamová země prvního řádu a níže se na její průřez můžete podívat. Výhodně k této akci vyšla textově i obrazově velmi povedená gruntovní kniha : Carlos Cornejo, Andrea Bartorelli - MINERALS & PRECIOUS STONES OF BRAZIL. Váží přes 2kg a řekl bych, že každý gram byl účelně vynaložen. Je to trochu jako Bernardova Mineralogie Československa, obsahuje bohaté informace z historie, podrobné mineralogicko - geologické i gemologické informace o lokalitách minulosti i současnosti, zážitky hledačů garimpeiros, a pochopitelně množství kvalitních fotografií. Za cenu necelých € 100,- to je vynikající investice pro zájemce všech typů a kategorií této branže, je čtivě napsaná a určitě v ní naleznete z tohoto regionu nějaké nové informace. Škoda, že je to tak daleko !

 

    
     DEN  PRVNÍ


První zastavení - Jadeit z arktické Kanady, objevené primární naleziště před
několika málo lety, poskytuje řadu již propracovaných drobných šperkových
kreací a designů. Ale co vybrat ?
 
Jakou kvalitou se tento Jadeit, někteří píší Jadenefrit, může prokázat,
vidíte na této plastice. V tenčích průsvitných provedeních je úžasný.

Mnoho stánků, a v objemu nabídky nezanedbatelných, je přímo vystláno
produkty "našich mořských spolupracovníků", málokdy však bez
barevných úprav, z nichž některé jsou odpudivé. Prodá se ale vše.
 
Podobně je tomu v kategorii DK, ovšem nyní po nových úpravách, které
 dovolují jejich použití jak v Barvě, tak Čistotě suroviny.
A jinde je všechno pěkně pohromadě. Mám dojem, že krize nekrize, ti, kteří
jsou v tomto oboru zavedení delší čas, na svoje si vždy přijdou.

Šperk se středně východním designem je stále přitažlivý - není předražený, často používá stříbro a sem tam i nějaký ten přírodní DK (také ale barevné
sklo), téměř každý kousek nese stopu individuálního rukodělného zpracování.
A, co je k neuvěření, je po staletí stále módní.
 

 
I když se v některých detailech tento šperk opakuje, oko neodborníka to
v záplavě nabídky ani nepostřehne.

Návrhy jednotlivostí pocházejí z dlouhodobé tradice a zřejmě jen tak hned se nevyčerpají.
 
A když už si nevyberete z hotového, poslužte si touto stříbrnou stavebnicí,
fantazie se může rozběhnout. Je ale třeba hlídat váhu, stříbro je dost masivní.

I druhořadé odřezky různých materiálů DK, zde Opál s dendrity, lze
zpracovat a zapracovat do jednoduchých a poměrně levných aplikací.
Začátkem prvního dne, jak vidno, se už něco prodalo a koncem dne
druhého bylo plato prázdné.
 

Zdaleka ne vše v etui jsou Spinely, ale protože jsem krátce před MTM dokončil
další pokračování seriálu Co byste měli znát ze světa DK (vyjde začátkem r.2011 na www.Sberatel.info), můj zájem a fotka zde mají své odůvodnění.
 
Tyto pěkně zdobené bedničky se dělají v Turecku z velbloudí kosti (jednu
jsme si před lety přivezli z Istanbulu), ty dražší mají uvnitř i maličké
přihrádky s pokličkami, také zdobenými. Každá je svým způsobem originál
za € 150,-, nebo tak nějak, podle smlouvání.

Podobné prsteny, jako výše s mechovým Opálem, zde mechovým
Achátem z Indie. Jsou také o něco dražší.

O tom, že se dá zničit mnohá cenná surovina jen leností, nebo naopak
vychytralostí brusiče, jsem se na různých místech zmiňoval mnohokrát. A ještě
zmiňovat budu, až do omrzení. Zde je školní ukázka tohoto případu na Aquamarinech, kameny jsou uprostřed bez Brilance, tím okénkem si klidně můžete i číst.
 

Stříbro - Drahý kov - zpracovaný do všech v současnosti používaných a žádaných polotovarů pro všechny tvořivé zájemce - amatérské, i s
velkoobchodními ambicemi.
 
Jakási záhadná Organika, musím přiznat, že po expozici tohoto obrázku jsem
odskočil honem jinam a již na něj zapomenul, takže vůbec nevím, co to je.
Pohled do perspektivy prozrazuje, že se dá barvit na cokoliv, ale nač to je ....

 


Když se Vám dostane do rukou nějaká podrobnější a odborná publikace
o DK organického původu, zjistíte, že do této kategorie, kromě notoricky známých (Jantar, Perla, Korál atd.), patří též Peří. Ale ne ledajaké, musí
vyzařovat nějakou exotiku a pokud jí není dostatek, dá se to napravit,
jako zde, výrazným umělým probarvením.
 

Některé prodejní prostory jediného prodejce dosahují opravdu značných
rozměrů a při nemalých nájemních cenách bych rád věděl, s jakým
výdělkem odtud odjíždějí.

    


Spodumen je pověstný obtížným zpracováním při Facetovém broušení
díky jeho dvěma rovinám dokonalé štěpnosti. Na obrázku v popředí jsou
jeho odrůdy Hiddenit a Kunzit, zpracované do jakýchsi pseudo -
Kabošonů. Rád bych znal techniku tohoto zpracování, protože i přes horší kvalitu suroviny
nevznikly tímto procesem žádné prasklinky.
 
Jantarových kreací v jakékoliv podobě nabízí množství vystavovatelů na
MTM každý rok stále více. Přiznám se, že kolem Jantaru procházím,
aniž by ve mě vyvolával nějaké zvláštní pocity, nebo "chvění". Proto
mu zde věnuji jen tuto fotku s neobvykle velkými a čistými exempláři.
A lokalita ? Někde u Baltu.

Opět se musím rozesmutnět nad pomyšlením o nedostatku u nás tohoto
drobného, ve výběru tak pestrého a stále novelizovaného zboží,
po kterém by se při poněkud rozumnějších cenách jen zaprášilo.
 
Toto vše jsou skutečné Rubíny, barva vynikající a dokonce též s nabídkou
Asterického efektu. Při bližším pohledu zarazí ale jeho cena : okolo € 10/ct,
což i laika překvapí a pokud není informován, podlehne. Je to poměrně ---

--- nová technika úpravy : tepelným zpracováním se odstraní vnitřní Inkluze a vylepší Barva, přítomné praskliny se zaplní vysokolomným olovnatým sklem.
Poučený laik to pozná. Extrémem jsou samostatné menší kousky suroviny
tímto sklem spojené, takže výsledkem není jen upravený DK, ale kompozitní materiál, který s pojmem Drahého Kamene má již jen málo společného.
 
Kolorit z Mnichova.

 
Jantaru věnuji ještě tento obrázek. Je původem z Bornea a ve všech ohledech
mi připomíná Kalafunu více, než zástupci z jiných lokalit.

Tato atrakce mnoho úspěchu neměla, kvalita výher byla v porovnání
s vloženou částkou na hazard, chabá.
 

Malachit je pro podobné výtvory ideální - má stabilní vyrovnanou barvu, strukturu, bez prasklin, a pokud mu některá tato vlastnost chybí,
dá se rovněž upravit jako kompozit, který se toleruje právě pro
tyto aplikace.
 

Jinak je tomu u Malachitových řezeb, nebo podobných kreací, jako zde
autíčka ve stylu Retro. V tomto případě musí být výchozím materiálem
celotvar.
Namibie - země mineralogických i drahokamových snů se stále novými nálezy
s mnohými překvapeními. Kdo by pohrdnul takovým Fluoritem ?

Mexiko - musím opakovat, země mineralogických i drahokamových snů.
Toto překvapení tvoří oku lahodící zdařilá kombinace Kupritu a Chrysokolu.
 

Ta Příroda !! Někdy až fantasmagoricky obscénní.
Křemen Ametyst.



Prostory mezi jednotlivými výstavními halami jsou upraveny a vyzdobeny s
německou precizností a účelností, letos s pochvalou za množství
laviček poprvé instalovaných v tak hojném a potřebném počtu v celém
areálu. Vzduch je osvěžován malými fontánami a vodotrysky.
 

Ta Příroda !! Vyřádila se v Kalcitu, ale mnozí z nás si jistě vzpomenou,
že Kalcity z Příbrami tuto drobnost mnohokráte mineralogicky převýšily.



Tasmánie - velký ostrov jižně Austrálie známý světovým Krokoitem nabízí
novinku ATLANTISIT. Opět k hanbě přiznávám, že mi díky nějaké
momentální jiné zajímavosti unikla jeho podstata. Tak příště.

Kolorit z Mnichova,
hennou vylepšený plnovous však je domovem v Pákistánu.

Austrálie z hlediska Minerálů i Drahých Kamenů je na tom v jejich
prezentaci originalit podobně, jako se svojí Faunou. Též je jaksi
poznamenaná dlouhověkou izolací od ostatních kontinentů.
Krásný neobvyklý Noreena Jaspis ze záp. Austrálie.
 

     DEN DRUHÝ


Do Paleontologického ranku se časem vklínili i různí kostimilové.
Podle vnějšího vzhledu těchto posledních svědků života lze snad odhadnout jeho relativní stáří. V tomto případě, na obrázku, lebky aligátorů (?) mi připadají, že jejich pozemská pouť skončila před nedávnem, možná jsou i recentní, o čem by mohla napovídat i ta bezpečnostní gumička chránící publikum před pokousáním. Majitel určitě ví svoje.
 

Fosilní svědky toho i v 3D zobrazení, co se na Zemi kdysi pohybovalo, si každý
může osahat a případně i nevěřícně kroutit hlavou. Leckde je k vidění
opravdu tolik záhadných svědků minulosti (pro nás laiky) a stále se objevují mnohé další.

Tohle mi to připomnělo jednu starou fotku z tajného skladiště výzdoby
faraonských hrobek, používanou po generace klanem vykrádačů - také
zde je to půvabně bez ladu a skladu.
 

Kočička ?  Králíček ?

A tady ? Big Foot ? Yeti ? Nebo konečný důkaz
o reálnosti Gulliverových cest ?

Celá ta Fosilní potvora se jmenuje Amonit, v tomto případě, kdy se
zachovala perleťová vrstvička s iridescenčními barevnými efekty, jedná
se o komerční název Amolit. Má často šperkové využití.
 

Toto je poměrně vzácnost, tzv. litografický kámen (velmi jemnozrnný
karbonatický sediment), na jehož vyhlazenou plochu se daly vyleptat
předlohy k tisku a přímo z něj tisknout, jistě jste slyšeli výraz litografie.
I barevné.
 

Protože kvalitního kamene nebylo mnoho, na plochu se vyleptalo
tolik motivů, kolik se jich tam vešlo.

Toto ale litografický kámen není, je to otisk nějakého zvířátka,
připomíná mi to nějakého pásovce, pouhý můj chabý dohad.

Do prostor MTM se vejdou také vystavovatelé antických drobných nálezů,
z nichž k nejpěknějším patří skleněné výrobky, nalézané v pouštních
oblastech severní Afriky. Protože se jedná o neporušené celotvary,
cena tomu odpovídá.
 

A co takhle korálky ! Není to krása - Karneol, Achát, vrstvené sklo,
Keramika, Kost, často s nějakou řezbou. Ale ty ceny.

Detail náhrdelníku z antických Korálků z Karneolu, zdobených řezbou, z dob, kdy Ježíš Kristus chodil v uličkách, kde je pracně vyráběli. Mít je na krku, to pomyšlení jeho původu, kdo si jej již užíval a kde dlouhé věky odpočíval. Není to lákavé ?
 

Nebo tyto náramky z křehkého Skla ! Není to zázrak, že lze ještě dnes
nalézt neporušené exempláře ?
 

Kromě antických drobností lze na MTM myslet i na současnost nikoliv
nezajímavou. Podívejte se jen na ten ŠPEK, který ve srovnáním se stejně pojmenovanou českou neduživou chudinkou vzbuzuje nostalgické
vzpomínky na doby dávno zašlé a proto též historické. Naštěstí zde je možné
 v tomto okamžiku vzpomínky odhodit a chutě se zásobit na
dobu co nejdelší.
 

A pozdvihnete-li jen maličko zrak nad ten omamující špek, jsou Vaše oči polaskané dalšími zázraky italských výrobků, o nichž vychrtlí pobledlí bláhovci hovoří, jako o výživě nezdravé. CHA - CHA - CHA.
 

Tady to je jen seznam sálámků, jejichž jména mi moc nenapovídají, lepší je vybrat si podle stále doplňovaných ochutnávek. V případě něčeho opravdu delikátního ušetříte € 2,-, když popadnete rovnou 3 kousky.
 

A ty sýry, a to ne lecjaké, člověk na chvíli zapomene, proč sem vlastně
přijel.

Alpské růžové Fluority sice nebyly tak úplně hitem v expozicích alpských
vystavovatelů, ale přeci jenom jich zde bylo letos více k vidění i prodeji,
než obvykle. Mají se za něco úplně extra speciál a ceny byly ještě vyšší, než je zdrávo pro mnohé kapsy.
 

Opět nová atrakce : kousek ledovce přímo z Alp, na podstavci, a každý si jej
gratis může hladit, žmoulat až jej do mrtě odžmoulá. Pak přinesou další.
Zajímavý nápad, viděl ten led ale Alpy ? A i přes nízkou teplotu je to pravděpodobně taky slušná možnost k předávání různých bacilů, děti versus dospělí, ti hlavně, protože v Německu něčemu takovému žádný neodolá.
 
Strahler Alpský sp., jak jej tam nahoře někde našli, na zádech s historickou
krosnou, kdy pořádné baťohy ze silonu ještě nebyly. A ty křusky.

Pro znuděné potomky ve dvou bytelných pískovištích je schováno něco
Minerálů, možná i jiných přitažlivostí a potomci hledají ...

... hrabou tunely, prosívají a není výjimkou, že se zapojí i tatínek
(maminka ne), nekouká se napravo, nalevo, písek stříká na všechny strany,
ale facky nepadají. Nápad hodný následování, i u nás by se to ujalo. A ty facky - muselo by se to vyzkoušet.

Toto jsem pojmenoval na  Malý Vetřelec.

Podobně jako středně východní designy, jsou i tyto aplikace z Afghánistánu
a Pákistánu, potažmo Indie, velmi oblíbené díky používání Lapisu, Tyrkysu a dalších převážně přírodních materiálů se střízlivým uplatněním Stříbra.
Ani cena není přemrštěná a dá se vždy ještě usmlouvat.
 

V tomto zip pytli v levém dolním růžku se nachází Heliodor asi 3x3cm.
Ten tmavý mladík v pozadí, který to zde obhospodařoval nevěděl co si
to kupuji, lokalitu si vymyslel, váhu neměl a musel jsem s ním lítat po okolí, než se našel ochotný vážný. Kamínek mi s výrazem granda vhodil do tohoto saku. Menší neměl, spíše ještě větší, patrně sem jel s představou, že svoje zboží bude rovnou pytlovat.
 
Zde nakupuji každý rok a proto i výhodně.

Pověz mi zrcadlo, s čím odsud budu krásnější.

Je to Bazar, ale přes množství nevkusu (což je individuální) si každý, pokud chce, odnese co hledal, nebo nalezne něco, co způsobí, že to co hledal už nehledá.
 

Takové stromečky zná každý, kdo někdy navštívil nějakou mineralogickou burzu u nás. Jsou tak nějak docela oblíbené, pokud nejsou zrovna
zfušované, i když kasovní trhák to asi nikdy nebyl. Mají příjemný rozptyl
světla v blízkosti nějaké tlumené lampy a pokud se na nich usadí prach (jsou ideální lapače), stačí je osprchovat. Ovšem ta sekvoj vlevo, sám jsem větší neviděl.
 
Ne, není to hromadný hrob, jen sbírka drobných figurek z Afriky, připravených
sloužit novému pánovi.
 

Z míst, kde vládnou alpští dobrodruzi, čas od času zazní jejich typický
folklór, někdy zádumčivý, jindy melodicky chytlavý. Ale také to již není,
co bývalo, dříve by si muzikant nedovolil kombinovat část kroje s džínami.
 
 

     DEN TŘETÍ A POSLEDNÍ


Také ve vstupní předsíni, když se čeká na minutu otevření bran, k ukrácení dlouhé chvíle někdy hrají a zpívají dobrovolníci, a jak je vidno, žádní starci to nejsou.

Následující řada fotek je pořízená z výstavky Brazilských mineralogických skvostů. Omezím se jen na základní údaje ke každému exponátu.
Kathedrale Quartz, Minas Gerais.
 

Beryl, Teofilo Otoni.
 
Žezlová Záhněda, Teofilo Otoni..

Aquamarin, Medina Mine, Minas Gerais.
 
Žezlový Turmalin, Barra do Solanis Minas Gerais.

Topaz "Soudce", Virgem de Lapa Mine, Minas Gerais.
 
Aquamarin, Mimoso do Sul, Minas Gerais.

Turmalin, Pederneira Mine, Minas Gerais.
 
Smaragd, Burmado, Bahia.

Turmalin, Pederneira Mine, Minas Gerais.

Hematit, Minas Gerais.
Ty prsty mají býti alespoň přibližným měřítkem, jen přibližným, vím, že poměřovaný subjekt je v jiné rovině, nežli toto primitivní měřítko.
 

Verdelit, Cruzeiro Mine, Minas Gerais.
 
Rutil Quartz, Bahia.

Rubelit, Jonas Mine, Minas Gerais.
 
Kunzit, Urucum Mine, Minas Gerais.

Rutil, Diamantina, Minas Gerais.
 
Kunzit, Urucum Mine, Minas Gerais.

Morganit, Urucum Mine, Minas Gerais.
 
Turmalin, Pederneira Mine, Minas Gerais.

Turmalin Bicolor, Cruzeiro Mine, Minas Gerais.
 
Turmalin Bicolor, Pederneira Mine, Minas Gerais.

Morganit Bicolor + Turmalin, Pederneira Mine, Minas Gerais.
 
Brazilianit, Córrego Frio Mine.

Heliodor Bicolor, Minas Gerais.
 
Turmalin, Pederneira Mine, Minas Gerais.

Turmalin Bicolor, Pederneira Mine, Minas Gerais.
 
Turmalin, Morro Redondo, Minas Gerais.

Turmalin Tricolor, Santa Rosa Mine, Minas Gerais.
 
Brazilské Drahé Kameny s efektem Kočičí oko.

Ametystové vajíčko a la Fabergé.
 
Kreace Onyx + různé Barevné Drahé Kameny.

Verdelit, Santa Rosa Mine, Minas Gerais.
 
Aquamarin, Minas Gerais.

Chrysoberyl, Espirito Santo.
 
Imperial Topaz, Ouro Preto, Minas Gerais.

Topaz, Ouro Preto, Minas Gerais.
 
Brazilianit, Córrego Frio Mine, Minas Gerais.

Morganit, Minas Gerais.
Naozaj pekná ozruta.
 
Kunzit, Minas Gerais.
Ta Příroda, může si dovolit vše.

Kunzit, Urucum Mine, Minas Gerais.
 
Aquamarin, Minas Gerais.

Rutil Quartz, Nova Horizonte, Bahia.
 
Hvězdový Muskovit, Minas Gerais.

Několik dalších fotek pochází z výstavky, která se snaží porovnávat
Barvu, Strukturu a případně Texturu některých Minerálů s vybranými
příklady Fauny. Je to tedy porovnávání výtvorů Přírody z říše Živé a Neživé.
Nejsou zde uvedeny zdaleka všechny ukázky, protože i přes snahu prosazení této myšlenky, pár příkladů nebylo přesvědčivých. U některých ale je shoda
velmi nápadná a překvapivá.
Sírově žlutá.
 
Zelená.

Hnědá strakatá.
 
Zelená - Hnědá.

Černá - Zelená.
 
Tmavá zeleň s červeným podtextem.

Létající Labradorit.
 
Létající Psaronie.

Zelená - Hnědočerná.
 
Náběhové Barvy.

Poslední fotka před odjezdem. Ty kopečky na obzoru směrem na jih jsou ve skutečnosti Alpy a za ty roky, co sem jezdíme, se je poštěstilo
odsud vidět jen dvakrát.
 

     Na konec, protože mi to nedalo, ještě pár slov. Pár slov nikoliv o Minerálech nebo DK, ale o některých věcech, kterých si člověk s alespoň průměrnou schopností dívat se kolem sebe, musí všimnout.

     Tak předně, jak se mi jeví Němci, kterých jsem měl možnost u příležitosti MTM, ale nejen zde, potkat, nebo se s nimi blíže seznámit. Je jich zde množství, což je pochopitelné, a jako množství, nechci říci přímo stádo, se často chovají.
    
     Příklad - dva, tři jdou přede mnou, živě se baví, když tu se v hustém proudu ostatních Němců úplně zastaví (asi dospěli k bodu, kdy by řeč a myšlenkový pochod simultánně s chůzí  nezvládli) a bez ohledu k ostatním, kteří již pro ně neexistují, stojí a překážejí. V tu chvíli bych je, jak se říká, po hlavách tlouk. Kolemjdoucím Němcům je to stádně fuk. Není to nic morálně odsouzeníhodného, je to jen taková odlišnost od naší odlišnosti, která nám velí v takovém případě nepřekážet a uklidit se disciplinovaně stranou.
     Jak říkám, jeví se mi to jako nějaká kolektivní odevzdanost, protože jim nikdo v uniformě momentálně neřekne, běž stranou, nebo neřekne ostatním, řekni jim aby tady nepřekáželi. Mám dojem, že se bez nějaké těžké autority stále těžko obcházejí a při pár příležitostech mi někteří známí tenhle dojem s nostalgickým zahleděním do minulosti i potvrdili.

     Jiný příklad - že nejsem Němec pozná každý tuzemec po první mé větě. Pokud se zeptá odkud, pravdivě odpovím. A tu se mohou odehrát dva scénáře : většinou to na věci další nemá vliv a nějak se domluvíme a dohodneme. Někdy, a není to zase takovou vzácností, se Němec zatáhne, zarputí či co, a není páky jak s ním hnout. Jsou případy, kdy s úsměvem tvrdí, že požadovanou věc nemá, ač vím, že lže, nebo bez úsměvu s tvrdým pohledem utrousí pár slov a více neexistuji. Jsou případy, kdy obětuje i nemalý (i v řádu několika tisíc €) počinek jen proto, že jsem Čech. Nikdy jsem nepřišel na to, proč a ani se po tom nepídil. Předpokládám, že to může být nacionalista, nebo, je-li starší, nějaký sudeťátský revanšista. Tak to je. Abych neprovokoval, raději s neznámým hovořím anglicky i když neumí, stejně se nějak lámavě domluvíme. Po mém původu většinou již nepátrá. Možná je to specialita Bavorska.
    
     Napadá mi ale ještě jeden možný důvod toho despektu k nám :
     Nikdo si nemůže nevšimnout, a to jistě ani v Německu, jak to již dlouhá léta v Česku chodí. Jsme pro ně vlastně takové Rusko, a to ještě hned za humny. Jestliže po válce se od nás 2x emigrovalo z politických důvodů, zbyla tu jen druhá kategorie inteligence či jiných schopných kádrů. A jestliže dnes probíhá hromadná existenční emigrace těch, kteří jistě mají vysoké kvality, ale kvalit z prvních emigračních vln nedosahují, pak se každý zvenku pídí po příčinách. Ta nejsou tajemstvím ani pro nás, jen je trpně hloupě, nebo z nějakých prospěchářských důvodů snášíme. Snášíme i pozvolnou měnovou reformu, řízenou ministrem, který umí počítat alespoň do 3, jak veřejně ukazuje obscénním posunkem pravého inteligenta, nebo je to jen do 1 ? A ještě chce občany indoktrinovat nějakým povinným "školením", jak to mají do budoucna trpět.  Snášíme útok na právo v užším slova smyslu, kdy se podepsané smlouvy mohou ze strany státu zrušit kdykoliv je to pro něj výhodné. Snášíme bez odporu masáže soukromých i veřejnoprávních informačních médií a jejich pomoc gaunerům ve státní správě s provalenými super podvody a krádežemi, pod koberec se už ani nezametá a občan žije na hromadách sutě těchto kauz. Bohužel si zvyká. Všichni víme, kdo a kdy tyto moresy špinavých peněz u nás zavedl a jak rychle společnost morálně upadla. Osobně je mi to odporné a když mě komunisti připravili o mnoho let normálního života, musím nyní žít ve společnosti ovládané individui ještě mnohem nebezpečnějšími - za jak krátkou dobu se jim povedlo stát hospodářsky a národ morálně vytunelovat. A nemíní skončit. Všemi, kteří si vzali tento způsob existence za svůj, opovrhuji.
Divíte se tedy, proč si nás vedle u sousedů tak "považují" ?

     Na druhé straně, i přes ty poznámky výše, shledávám na Němcích jejich zásadní slušnost. Jdete-li v sobotu brzy ráno vsí (kde bydlíme) a od každého kolemjdoucího zazní jejich hlasité Grüss Gott, ač nás vidí prvně, je to poněkud zahanbující s pomyšlením, kdo že by se u nás obtěžoval s nějakým pozdrav Pánbůh.

      Totéž v každém obchodu. S přirozenou slušností, nikoliv vtíravostí, poradí a obslouží tak, že se cítím jako člověk a nikoliv jako oběť, kterou prošacují a rychle okradou jako mnohde v Česku. Musím se přiznat, že dnes, tak jako v dobách komunistických, se i po těch pár dnech zde, na návrat do své vlasti velice velmi netěším.

     Jsou ohleduplní, při nějakém i nezaviněném faux-pas se omluví a je to sympaticky pro ně i případná záminka navázat hovor, protože jsou většinou zvídaví (nikoliv drze zvědaví). Jedete-li autem v městském, nebo silničním provozu, skutečně ponechávají potřebný bezpečný prostor mezi auty, chce-li se někdo zařadit, vybočit a pod., okamžitě mu to umožní. Porovnejte to s poměry u nás : neuhneš-li nějakému dobře korumpujícímu "managerovi", je schopen a i ochoten Tě zabít. A vyklouzne.

     Jsou na veřejnosti slušní, sprosté slovo v němčině slyšíte prakticky jen od přistěhovalců (tedy i Čechů) a při choulostivých tématech se dovedou i začervenat. Jsou k tomu vedeni od malička.

     Omlouvám se těm, kterým moje poznámky výše připadnou nemístně vložené do prostoru, který má přinést informace o dění, kterému jsou tyto stránky věnované. Pokud budete spravedlivě soudit, uznáte, že ta slova patří dnes i sem.